Hitler entscheidet, die Tschechen durch Assimilation zu germanisieren

Aufzeichnung von Kurt Ziemke, dem Vertreter des Auswärtigen Amtes beim Reichsprotektor, über die Entscheidung Hitlers bezüglich des Protektorats und des Schicksals der Tschechen

PRO ČESKÉ REBELY STAĆÍ POPRAVČÍ ČETY

Hitler přijímá návrhy K. H. Franka na zničení české národní existence

 

Praha, dne 5. října 1940
Tajná říšská věc.

Říšský protektor v Cechách a na Moravě Zástupce ministerstva zahraničí
Obsah: Rozhodnutí vůdce.

 

O přijetí říšského protektora a státního tajemníka Franka vůdcem dovídám se z autentické strany toto:

Říšský ministr spravedlnosti Gürtner měl úvodem referát o českém hnutí odporu, přičemž uvedl, že se bude v nejbližší době konat první proces se čtyřmi hlavními vůdci spiknutí před lidovým soudním dvorem.

Vůdce se postavil proti těmto vývodům a prohlásil, že pro české povstalce a rebely stačí popravčí čety. Bylo by chybné dělat z nich soudními rozsudky mučedníky, což dokázaly příklady Andrease Hofera a Schlagetera. Češi by považovali každý rozsudek za nespravedlnost. Vzhledem k tomu, že tato záležitost se už dostala k soudu, ať přitom zůstane. Pro­cesy je třeba odročit až do uzavření míru, později, v hluku oslav vítězství, zaniknou soudní přelíčení bez ohlasu. Mohly by být vyneseny jen rozsudky smrti, ale později by došlo k omilostnění na doživotní pevnostní vězení nebo deportaci.

V otázce budoucnosti protektorátu se vůdce dotkl těchto tří možnosti:

1. Zachování české autonomie, přičemž by Němci žili v pro­tektoráte jako rovnoprávní spoluobčané. Tato možnost se väak vylučuje, protože se musí vždy počítati s českými ple­tichami.

2. Vysídlení Čechů a poněmčení českomoravského prostoru německými osídlenci. Ani tato možnost nepřichází v úvahu, protože její provedení by si vyžádalo 100 let.

3. Poněmčení českomoravského prostoru germanizací Če­chů, tj. jejich asimilací. Tato možnost by přicházela v úvahu u větší části českého národa. Z asimilace je třeba vyjmout ty Čechy, o kterých jsou rasové pochybnosti anebo kteří mají k říši nepřátelský postoj. Tuto kategorii je třeba vyhu­bit.

Vůdce se rozhodl pro třetí možnost; prostřednictvím říš­ského ministra Lammerse nařídil, aby se zarazila celá ta spousta plánů na rozdělení protektorátu. Vůdce dále roz­hodl, že v zájmu jednotné politiky v otázce Čechů zůstane v Praze ústřední říšská moc pro celý českomoravský prostor.

Zůstane tedy zachován dosavadní status protektorátu.

Rozhodnutí vůdce padlo ve smyslu pamětních spisů, před­ložených říšským protektorem a státním tajemníkem Fran­kem.

Ziemke v. r.

Quelle
Deutschland und das Protektorat Böhmen und Mähren. Aus den deutschen diplomatischen Akten von 1939 bis 1945. Hg. von Gerald Mund. Göttingen 2014, Dok. 306, S.453-454. 
Copyright
Verbreitung und Vervielfältigung nur zu wissenschaftlichen Zwecken. Voraussetzung für die Nutzung in wissenschaftlichen, nichtkommerziellen Publikationen und Abschlussarbeiten ist neben der korrekten Zitation – unter Berücksichtigung der empfohlenen Zitierweise – eine entsprechende Meldung an die Projektkoordination über das Meldeformular
Erstellt
31.08.2015 
Zuletzt geändert
31.08.2015 

Es wird empfohlen, die Quellen stets in der Originalsprache zu zitieren.

Hitler entscheidet, die Tschechen durch Assimilation zu germanisieren, in: Herder-Institut (Hrsg.): Dokumente und Materialien zur ostmitteleuropäischen Geschichte. Themenmodul "Protektorat Böhmen und Mähren", bearb. von Stefan Lehr (Münster). URL: https://www.herder-institut.de/resolve/qid/2933.html (Zugriff am 26.05.2017)